Antologie z rozsáhlého, dnes již klasického souboru groteskně laděných veršů německého básníka.
Morgenstern ve své nejslavnější sbírce potvrzuje pověst zakladatele německé nonsensové poezie. Jeho verše, většinou komponované v pravidelné rýmové poloze, jsou zaplněny bizarními postavami i tvary a zcela originální, nepřehlédnutelnou groteskní nadsázkou. Jsou obdařeny svébytnou poetikou, v níž se na jedné straně odrážely tehdejší myšlenkové a filozofické proudy, na straně druhé však v sobě nesly i intenzivní náboj humoru, smysl pro hravost i jazykový vtip. V pravém slova smyslu se tak autor stal zakladatelem ve své době ojedinělého typu básnictví, které dovedl s bravurní jistotou k naprosté dokonalosti. Sám prohlašuje, že jeho texty jsou vlastně psány "velkým dítětem pro velké děti" a s tímto tvrzením nelze polemizovat. Morgenstern záměrně pracuje se sklonem ke zdánlivě literární nevážnosti, kterou navíc zdůrazňuje jakousi intelektuální ztřeštěností. Ponechává naprostou volnost a průchod domnělým absurditám, jež ho napadly, které však v konečném výsledku přinesly zcela neobvyklou a originální žeň průpovídek, říkánek i komických epizod.