Sbírka básní Tajemné dálky (1895) je první z knih Otakara Březiny, které zařadil do svého tvůrčího díla. V ní se naplno projevuje autorovo symbolistní zaměření. Slova pro něj nemají pouze svoji konkrétní hodnotu, ale vypínají se ještě někam výš, mají svůj skrytý význam, pomocí něhož se Březina ptá po smyslu věcí a snaží se odkrýt jejich pravou tvář. Přesto se může význam básní zdát zastřený, je na čtenáři, aby je rozšifroval. Převládá nálada podzimu a večera, ozývají se témata trpkosti a odříkání. Dialogičnost některých básní dodává celé sbírce na dramatičnosti.